Funkce státu se obohatily.
Absolutismus – vznikl ve Francii; stěžejním bodem bylo to, že král odstavil nejen parlament, ale i držitelskou šlechtu, nechal jí majetek, ale zbavil jí správních funkcí (bannus). Pověřil pak své úředníky – nejvýznamnější byli intendanti – byli specializováni. Byl to tvar pyramidy; na vrcholu byl král a pak vzdělaní úředníci v této oblasti. Rozhodující nebyl šlechtický původ, ale vzdělání, rozsah vědomostí. Absolutismus je centralizovaný, má profesionální státní aparát, přinesl pravidelný výběr daní, utvoření armády; systémově uspořádaná daňová soustava.
Tento systém nejvíce vyhovoval nastupujícím vrstvám obchodníků. Šlechta byla nadále privilegovaná, ale pokud si chtěla udržet svůj poziční stav, musela také začít podnikat, nešlo žít jen z renty!
Tento stav byl napodobován v Prusku – to vzniklo z Braniborska (na počátku 18- století), Prusové byli nejpečlivějšími žáky Francouzů. Prusko sestavilo velmi silnou armádu a již po 40 letech se stalo opravdovou mocností. Byl to také první stát, kde se dalo hovořit o státu blahobytu – byly zde zaváděny sociální služby – měly mít nějaký vojenský efekt – např. větší celistvost při napadení.
Hospodářská politika – začíná se objevovat ve Francii (merkantelismus) – hlavní osobou je Colbert (ministr financí Francie), krále zajímala pouze kasa, ale kroky pro hospodářskou stabilitu prováděl stát.
Parlamentarismus – Anglie, Nizozemí; byly tam stejné pokusy jít francouzským modelem, ale neúspěšné. Karel I. se snažil jít touto cestou, ale dostal se do křížku s parlamentem a popravili ho. Republika končí vládou Olivera Cromwella – jako mocné osobnosti, návrat k monarchii – začíná velmi důležitá věc – dělba o moc, tím panovník stvrzuje, že se bude dělit o moc s parlamentem, moc výkonnou má král, který vládne v rámci zákonu, zákonná moc byla pro parlament.
Dnešním systémem v Anglii je parlamentní demokracie. Na úrovni měst, hrabství byla správa velmi silná, jinak se správa centralizuje a dochází k jednotné daňové politice, stavbě armády. Absolutistické státy musely také ovšem později překročit k dělbě moci (anglický systém), aby ostatní státy mohly fungovat. Dílo Vzestup a pád velmocí od Paula Shennedyho.
Zadlužení bylo hybným článkem pro revoluci a následnou reformu. V 19. století se reformy veřejné správy urychlily a upevnily a došlo ve Francii k vypuknutí revoluce!! (Pod vlivem Napoleona došlo ke změnám politických systémů).
Pod francouzským vlivem se rozšiřuje liberalismus – jednotlivé státy mezi sebou bojují a to i z hlediska dokonalosti administrativy – toto období se pak stalo nejvýznamnějším pro administrativní stát.
Žádné komentáře:
Okomentovat