Českou republikou jsme od roku 1993
Kroky ještě před vznikem ČR; výchozí situace:
Změna VS po roce 1989
- před 89 byla veškerá VS správou státní (totalitní režim – snaha kontrolovat občana po celou dobu)
- veškerá VM byla centralistická
- v čele ústřední státní úřady a správa vykonávána prostřednictvím Národních výborů (3 stupně organizace – krajské, okresní a městské NV)
- 3/89 reforma VS
- Úkolem reformy veřejné správy je v maximální možné míře odstranit dosavadní nedostatky v jejím výkonu. Na základě Koncepce reformy veřejné správy byly připraveny potřebné zákony pro realizaci reformy územní veřejné správy. Z možných alternativ zvítězil tzv. spojený model veřejné správy, tzn. že orgány samosprávy vykonávají na základě zvláštních zákonů vedle samosprávy také státní správu v přenesené působnosti ...
- Cílem reformy veřejné správy je na jedné straně v maximální míře zkvalitnit a modernizovat výkony veřejné správy a na straně druhé přiblížit veřejnou správu občanům. Jedním z aktuálních kroků je přenesení působností 73 okresních úřadů na 205 obcí s rozšířenou působností.
Nejdříve:
- zásadní transformační kroky – 1990, vytvoření obcí, zrušení NV
- 367/1190 Sb. Zákon o obcích (obce převzaly správu MNV, částečná realizace samosprávy, územní rozsah se nezměnil)
- 425/1990 Sb. okresní úřady převzaly správu ONV, vytvořeno 73 + 3 (Brno, Ostrava, Plzeň)
- 418/1990 Sb. Zákon o hlavním městě Praze – navázání na tradice, samostatná právní úprava
- KNV zrušeny zcela, většinu kompetencí převzala ministerstva
Vyšší územně správní celky
- 347/1997 Sb. – vytvoření krajů (vyšších ú.sp.celků)
13 krajů + Praha (vykonává působnost kraje)
Krajské – kolik, jak velké
Zemské – díky Slovensku nemožné
NUTS 1 – 4 = statistické jednotky, uměle vytvořené, určené pro čerpání z fondů EU
REFORMA VS V ČR
- garantem MV
1. reforma územní správy (kdo co bude vykonávat)
2. modernizace ústřední správy
3. zvýšení efektivity VS jako celku
1.Fáze – rok 2000
V prvním kroku se jednalo zejména o zřízení krajských samospráv!!!!. S tím souvisela příprava zákonů organizačních a kompetenčních (zákon o obcích, krajích, atd.) a dále z oblasti finanční a majetkové (o rozpočtových pravidlech, rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, atd.)
• 129/2000 Sb. Zákon o krajích (organizační uspořádání krajů, působnost)
• 130/2000 Sb. Zákon volební do krajů (volba do zastupitelstva)
• 128/2000 Sb. Zákon o obcích (součinnost obcí s krajem)
• 131/2000 Sb. Zákon o hl.m. Praze
• 132/2000 Sb. Zákon o změně a zrušení některých zákonů o vzniku a sloučení (měnil kompetenční §)
• 147/2000 Sb. Zákon o okresních úřadech
• finanční zajištění krajů - majetek krajů, poplatky obcí, státní příspěvek, podíl na vybraných daních (218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla, 243/2000 Sb. Zákon o rozpočtovém určení daní)
2.Fáze – rok 2002
Základním cílem II. fáze reformy je další rozvinutí decentralizačních a dekoncentračních procesů. V této souvislosti dochází k přesunutí kompetencí, které byly dosud vykonávány orgány státní správy (tj. především okresními úřady) na samosprávu, ať již do samostatné nebo přenesené působnosti.
• zrušení okresních úřadů!!!! (decentralizace, dekoncentrace) – 31.12.2002
• přenesení činnosti na kraje a hlavně na obce 3 stupně – rozšířenou působností
• 231/2002 Sb. Novela zákona o krajích
• 218/2002 Sb. Služební zákon
• 312/2002 Sb. Zákon o úřednících územních státních celků
• 320/2002 Sb. Zákon o změně a zrušení některých zákonů o vzniku a sloučení (v souvislosti se zrušením okresních úřadů)
• 290/2002 Sb. Zákon o přechodu věcí, práv a závazků ze státu na kraje a obce
• 314/2002 Sb. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností
• funguje od 1.1.2003
Stupně obcí:
3. obce s rozšířenou působností (min 15 tis.obyvatel, dopravní obslužnost) – je jich 194, poslanecká sněmovna jich chce zavést 205
2. obce s pověřeným obecním úřadem – je jich 388
1. obce ostatní - normální – je jich 6244
S účinností od 1. ledna 2003 došlo ke zrušení Okresních úřadů. Činnost okresních úřadů je přenesena na krajské úřady, obce s rozšířenou působností a jiné správní úřady. Reforma vychází z uplatnění zejména následujících zásad:
- přenesení kompetencí ze státní správy na samosprávu v maximálně dosažitelné míře, tedy provedení decentralizace;
- přenesení kompetencí ve výkonu státní správy z ústřední úrovně na nižší, resp. obecní a krajský stupeň veřejné správy v maximálně dosažitelné míře, tedy provedení dekoncentrace.
Působnost:
všeobecná vnitřní správa - vydávání občanských průkazů, cestovních pasů, ..
doprava - vydávání řidičských průkazů, vedení registru silničních vozidel
živnosti - povolování volných, vázaných i koncesovaných živností
sociální zabezpečení - rozhodování o poskytování příspěvku na výživu dítěte, vyplácení dávek sociální podpory
sociálně-právní ochrana dětí - výkon sociálně-právní ochrany dětí, zprostředkování osvojení a pěstounské péče
životní prostředí a zemědělství - výkon speciálního stavebního úřadu ve věcech vydávání stavebních povolení k provedení vodních děl; vydávání souhlasu ke stavbám; ochrana před povodněmi, …
památková péče - poskytování finančního příspěvku na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou kulturní památky
Reforma ústřední státní správy
Ústřední státní správa je součástí veřejné správy. Je to systém, který má v efektivním řízení rozhodující úlohu výkonné moci vlády a má být službou efektivně zajišťující činnost vlády. Od fungování ústřední státní správy jako celku se odvíjí schopnost a kvalita koncepční a odborné přípravy zajištění vládních politik.
Základním cílem změn v ústřední státní správě je odstranění nedostatků a zvýšení její efektivity. Změny, které mohou být realizovány v rámci ústřední státní správy jsou dvojího druhu:
1. Modernizace - zlepšování současného systému
2. Reforma - hlubší jednorázový proces měnící nebo zásadním způsobem upravující vlastní systém
Žádné komentáře:
Okomentovat