Vývoj u nás:
Český stát – 13. století
- je to soustátí – je to České království na území Čech, dále Morava – Markrabství Moravské
- naše území bylo rozdrobené, za hlavní město byla ale vždy považována Praha
- od nástupu Lucemburků se začínají připojovat další vedlejší země – Chebsko, Slezsko, Horní a Dolní Lužice
- byl dříve 2 x tah velký, než dnešní ČR, ale bylo to soustátí – vedlejší země měly své správní struktury
- pořádek se snažil vnést Karel IV pomocí Ústavy, ale to se příliš neujalo; za vlády Karla IV. Tu byla patra: země, kraje, panství
- za husitských válek přestaly téměř fungovat právě země a posílila se moc krajů – začaly se vytvářet Landfrídy a vítěz Jiří z Poděbrad pak mohl být dosazen na trůn jako představitel vítězné Landfrídy
- změna nastává roku 1526 nástupem Habsburků na český trůn a stát si nepočíná jednotně
- Morava ho uznala dědičně českým králem, ale Češi ho svobodně zvolili za krále
- Habsburkové pak připojili naše země k soustátí Uher a R-Uherska; pořád jsme byli autonomní s Prahou
- Problém ale nastal roku 1547, kdy vypukla válka katolíků a protestantů – stavy ale nechtěly podpořit císaře ohledně války na jiném území (protestantismus nepotlačily)
- Habsburkové toho ale využili k omezení práv Českého zemského sněmu (právě tu nepodporu)
- V polovině 70. let vznikla tzv. konfese, ale Maxmilián ji podpořil pouze ústně, to pak pokračovalo i za Rudolfa II., který pak povolil více práv pro českou šlechtu
- Další konflikt byl v roce 1618, hovoří se o tom jako 2. pražské defenestraci (souvisí to s otázkou kostelů – tím to začalo)
- Došlo k tomu, že Matyáš zemřel a v roce 1619 nastoupil Ferdinand a české stavy toho využily a odmítly jej, protože Český stát si krále volí, říkali. (začala 30. letá válka)
- Bohužel u nás nebyl ale nikdo příliš zdatný v zahraniční politice – zvolili Fridricha Falckého – protestanta; mysleli, že ostatní státy nás podpořily, ale nestalo se tak, byli jsme také omezeni sociálně – šlechta se zajímala jen o sebe, ale města jí nic neříkala
- Bitva 1620 na Bílé hoře měla fatální důsledky ve správě pomocí obnoveného zřízení zemského pro Čechy 1627 a Moravu 1628
- Praha se stává provinčním městem a Český stát se rozplývá v konglomerátu Habsburského království
- Náš stát existoval, ale de iure, ale neexistoval de facto, s tímto se setkáváme spíše obráceně jako s problémem
- Orgány nevykonávaly činnosti a český sněm ztratil platnost
- Země, kraje a panství byla zachována a země jsou však zeslabeny
- Ke změně dochází po revoluci 1848; od roku 1950 se místo panství objevují okresy – chvíli fungovaly dvojí okresy, protože to byla složitá otázka: okresy – politické, soudní
- Později soudní okresy na nějakou dobu přestaly platit, ale změnili se v politické (ale podle soudních)
- Reformu měl na starost hrabě Stadion
- Po rozdělení na Rakousko – Uhersko se pak znovu vrací politické a soudní okresy
- Začala vznikat určitá práva a proto k tomuto došlo – aby to odpovídalo tehdejší ústavě
- Po roce 1868 mizí kraje a roste význam zemí, k další změně dochází v roce 1928, kdy jde opět o rozdělení politických a soudních okresů
- Od roku 1949 již nemáme zřízení a dochází pouze k vytvoření okresů k jejich snížení (počtu) dochází v roce 1960; později až dodnes se počet v podstatě nemění (dnes 76)
- Dříve se okresy vytvářely podle počtu obyvatel – byly proto větší a menší
- Země pak mizí po roce 1968!!!
- Kraje u nás obnoveny v roce 1945 – jiné návrhy se neujaly
- Počty krajů:
1850 – 10 + Praha město
1855 – 16
1949 – 13
1960 – 7
2000 – 13 + Praha město
-obecní zřízení u nás funguje od roku 1862 – příslušný zákon pak umožňoval volby do těchto orgánů (obce fungují)
-místní, okresní, krajské národní výbory – byly do nich volby, ve volbách ale nebyl výběr a národní výbory byly řízeny ze shora.
- u nás byly strany KSČ, ČSS, ČSL – ty tvořily Národní frontu, nebyl skutečně výběr ze stran; nebyla tam pluralita, garantovaná možnost výběru
- po roce 1989 byly národní výbory na všech patrech zřušeny
- u obcí bylo obnoveno zřízení, obce získaly samostatnost, byly zřízeny obecní úřady
- na okresech vznikly okresní úřady – ty byly pouze státní správou, kdežto obce byly samosprávou
- na úrovni krajů nebylo obnoveno nic, ale krajské zřízení dále v některých otázkách územně fungovalo (soudy, volby, aj.)
- poté byla až vládní úroveň
- tzn. neúplnou hierarchii na těchto stupních – kraje prostě chyběly
- začala tedy potom vyvstávat tato problémová otázka
- problém se vyhrotil tím, že ČSFR se začala rozpadat (pomlčková válka)
- hlavní důvod pro vytváření Československa byly slovenští krajané v USA, kteří toto uzavřeli – byl to i chytrý tah, jak rozbít Rakousko-Uhersko
- neustále probíhaly hádky o název naší země, definitivně došlo k rozdělení ve volbách v roce 1992 – Klaus byl stoupající hvězda, byl hrdý vyjednavač, tak kývl na rozdělení států na Českou republiku a Slovensko
- později zde ale byla i hrozba dalšího dělení, a to v rámci našeho státu!!!
- Minimální požadavek byla otázka zemského zřízení: Čechy, Morava (případně Slezsko)
- Tzn. na úrovni mezi vládou a samosprávou by byly země!!!
- Ústava toto neřeší, používá název VÚSC – vyšší územně samosprávné celky
- Proto nebylo také možné dokončit transformaci VS
- Hovořilo se o VÚSC, ale nebylo možné žádné návrhy dávat, protože neexistovaly – nebylo jasné, jestli VÚSC mají být země, nebo kraje
- Došlo ke spojení stran se stejnou myšlenkou středu – Českomoravská unie tehdy získala pouze dohromady ve volbách pouze 0,55
- Tím se ukázalo, že zemské zřízení ztrácí svou váhu!!!
k řešení zákonnou formou došlo až určením, že to budou kraje – začala se ale řešit, kolik jich bude a jaké bude jejich území
- Krajů je nakonec 13 + Praha, v té době padlo pouze rozhodnutí o zřízení těchto celků
- Došlo k dalšímu problému, a to k vytvoření stupnice NUTS; nejvýznamnější je NUTS 2 = termín v našem zákoně – regiony soudržnosti – těch je u nás 8, byly vysloveny otázky, proč kraje nejsou stejné jako NUTS2.
- Definitivní podoba reformy začala až na konci devadesátých let, kdy začaly běžet kroky, které běží i dnes, došlo i k faktickému zřízení krajů = toto pak budeme opravdu považovat až za reformu veřejné správy!
Žádné komentáře:
Okomentovat