Loading

2. Veřejná správa ve starověkém Řecku a Římě

Řecko
V Řecku byly městské státy, tzv. polis, každý z nich se spravoval sám. Polis byla řízena občany, ti tvořili tzv. demos. Přirozeně ho netvořili ženy a děti a cizinci, kteří zde žili mnoho generací. K demu patřily pouze hlavy států, které měly rozdělenou půdu.

- výběr péče o stát byl na základě losování a funkce byla přidělena pouze na dobu určitou, jeden rok

- volby byly pouze ve dvou případech – vyslanci a stratégové

- původně byla tato služba neplacená, spousta lidí musela tuto funkci odmítnout, protože si nemohla dovolit rok nevykonávat své zaměstnání
Řecká demokracie byla přímou, ale ta nemůže v normálním světě fungovat (Rousseau – Společenská smlouva – poslední pokus o přímou demokracii)

Řím
Řím začíná svůj vývoj nebyrokratickým systémem. Rozdíl je v tom, že lidé, kteří toto povolání vykonávali, byli voleni – proto je tento systém dnešní době bližší! Tento systém byl vytvořen pro vedení města, ale Řím se stal později centrem celé říše a tím přestal systém fungovat- zde pak začíná přerod z městského státu na stát s jedním panovníkem, césarem, a to v tomto případě doživotně. Jedině Tribun (instituce na ochranu Plebejců) mohl vetovat rozhodnutí Senátu a jeho usnesení.
Stát vznikl kumulací funkcí republikánů, které byly původně rozděleny.

- Patericijové představovali Senát

- Plebejci představovali Tribun

- Tím vznikl zcela nový typ státu; vznikl byrokratický aparát s profesionálním úřednictvem.
Z té doby odtud pramení dvě důležité věci:
a) Římské právo – před významnými rozhodnutími docházelo k poradám
b) Pax Romana – tzv. Římský mír – chápe se tak, že Římané diktovali mír a platí zde princip subsidiarity, že rozhodnutí by se mělo řešit na úrovni občana

Žádné komentáře:

Okomentovat