Vznik EU má na starosti země Beneluxu (Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO) a připojily se Itálie, Francie a Německo. Původně se tyto státy dohodly na kvótách uhlí a oceli, později vzniklo EHS, později EUROATOM; to vše pak později zastřešuje ES – Evropské společenství – v 70. letech se připojuje Velká Británie, Dánsko, Irsko – čímž vznikl významný regionální rozdíl mezi integračními strukturami, v 80. letech přistupuje Španělsko, Portugalsko, Řecko. V 90. letech pak Švédsko, Finsko, Rakousko – díky tomu bylo nutné vytvořit určitý regionální rámec (politiku).
Pak prošel návrh, kdy se odbouraly hranice; v tomto případě se ale nemohla dostatečně realizovat veřejná správa a regionální rozvoj – proto nastoupila EU, která pak celoplošně zajišťovala regionální rozvoj (politiku), která nahrazuje regionální rozvoj – při ztrátě hranic totiž státy nemohou dost dobře aplikovat svůj regionální rozvoj.
Z hlediska územního rozdělení je zde problém – proto se vytváří NUTS regiony – pro nás důležité NUTS 2 – náš zákon je nazývá regiony soudržnosti – kvůli možnosti srovnávání dat pro aplikaci regionální politiky (rozvoje).
Decentralizace – s integračním procesem se v Evropě rozšiřuje decentralizace. Právo na samosprávu je zakotveno v dokumentech Rady Evropy.
Musí zvládnout 4 aspekty:
• jde o vymezení územních jednotek – pohlíží se na to jako právo, které je zakotveno v Ústavě
• je třeba přesně určit, které zájmy samosprávou bude stát respektovat nebo jeho ústřední orgány
• musí zde být utvořeny demokratické procesy pro utvoření samosprávných orgánů
• právní integrita místních samospráv (v případě že si myslí, že jejich práva jsou dotčena – mohou se dovolat práva u soudu)!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat