Loading

16. Členění veřejné správy

Veřejnou správu dělíme na výkon státní správy a na výkon územní samosprávy.

Státní správa

Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem a svým charakterem představuje realizaci moc výkonné. Právní rámec státní správy tvoří Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod.

Stát jako subjekt vykonává státní správu zejména prostřednictvím těchto státních orgánů (Brůna, str. 11):
- vlády (vrcholný ústavní orgán moci výkonné)
- ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů
- odborných územních správních úřadů (odvětvová působnost)
- veřejných ozbrojených sborů a jiných veřejných sborů

Státní správa je činnost:
- podzákonná (je vázána zákony)
- výkonná (vykonává zákony)
- nařizovací (uplatňuje mocenské nástroje – závaznost a vynutitelnost správních aktů – vyhlášky, nařízení,…)

Výkon státní správy lze svěřit orgánům územní samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. V takovém případě hovoříme o přenesené působnosti obcí a krajů.

Samospráva

1) Územní samospráva
v ČR vykonávají obce, kraje a hlavní město Praha, která je současně obcí i krajem. Územní samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými subjekty (v našem případě obci a kraji), než je stát ( Brůna, str. 12). Má oprávnění vykonávat určité náležitosti samostatně. Stát do ní zasahuje pouze tehdy, když dojde k porušení zákona. Základní principy územní samosprávy stanoví Ústava, která v článku 8 především zaručuje obcím a krajům právo na samosprávu.
Zachování co nejširších kompetencí na základním stupni správy nazýváno principem subsidiarity, který je všeobecně uznávaným trendem i v Evropské unii.

2) Profesní, zájmová samospráva = profesní komory

Žádné komentáře:

Okomentovat